|
Další oblastí angažovanosti firmy je snaha přispět k širšímu uplatnění dřeva ve stavebnictví, především u budov s větším počtem podlaží. Pro patrové rámy se běžně používá betonu a oceli, protože tímto materiálem lze vytvořit tuhé monolitické propojení svislých sloupů a vodorovných příčlů. Použití dřeva je zde zcela výjimečné, protože styk ve vzájemném křížení sloupu a příčlu, tj. prvků s jednosměrně orientovanými vlákny, nelze monoliticky propojit. Spojení se proto provádí s jedním prvkem probíhajícím a druhým prvkem, který je k němu připojen ze strany.
Připojení je buď kloubové, tudíž bez rámového působení a je proto pro rámy nevýznamné, nebo je tuhého styku dosahováno pomocí ocelových tyčí vlepených do připojovaných prvků a probíhajících průběžným prvkem. Podstata nového řešení spočívá v přeplátování spojovaných sloupů a příčlů, v nichž jsou vybrání pro vložení ocelové spojky připevněné ke každému spojovanému prvku svorníky nebo se použije lepidla.
Spojka je vytvořena z plochého materiálu ve tvaru písmena L, nebo T nebo kříže. Tato spojka na jedné straně vytvoří s příčlem svébytný prvek a na druhé straně po spojení se sloupem s ním vytvoří rovněž svébytný prvek. Monolitičnost spojky potom zajistí, že se oba spojené prvky vůči sobě nepootočí, tj. při deformaci soustavy vykáží stejné pootočení. Použití ocelové spojky otevírá možnosti pro uplatnění dřeva i u vyšších budov, což bylo dosud vyhrazeno jen betonu a oceli. Vložení spojky do výřezu v dřevěné hmotě je výhodné i z hlediska protipožárních opatření. Podstata vynálezu je patrna z patentního spisu na tomto obrázku.
Ve zkušebně ČSAV v Praze Proseku bylo k ověření reálnosti řešení odzkoušeno šest prvků, tři se spojovacími svorníky a tři ve kterých bylo použito lepení. Zkoušky prokázaly dostatečnou tuhost koutového styku, srovnatelnou s monolitickým provedením.
Uspořádání zkoušky je patrné z následujících fotografií.
   
|
